4/1999 3.-4.4.1999
51.ročník Severočeského slalomu
Řeka Ploučnice v Březinách slalomy VZ B5
Sobota 3.4.1999 slalomy Umístění Jméno Čas+TB Body Poř.v% Ztráta na 1. K1m 9 Pavel Prell 266,10 2 211 13 29,10 19 Vladislav Ptašnik 276,20 6 161 28 39,20 20 Petr Gorecký 276,50 10 156 29 39,50 36 Lukáš Kovárník 309,70 18 76 52 72,70 51 Ladislav Voves 346,50 10 21 74 109,50 59 Martin Slouka 381,20 14 13 86 144,20 66 David Kysela 478,90 76 6 96 241,90 Robin Hron nestartoval C2 7 Vladislav Ptašnik 351,60 12 17 64 74,60 K1ž Petra Holková nestartovala C1 17 Pavel Prell 331,50 6 31 65 71,60 26 Milan Johanides 419,90 10 2 100 160,00 Sobota 3.4.1999 slalomy Umístění Jméno Čas+TB Body Poř.v% Ztráta na 1. K1m 5 Pavel Prell 254,30 4 220 8 20,80 11 Petr Gorecký 261,10 0 190 17 27,60 15 Vladislav Ptašnik 263,50 2 170 23 30,00 31 Lukáš Kovárník 288,90 8 90 47 55,40 46 Ladislav Voves 323,30 8 23 70 89,80 52 Martin Slouka 347,30 8 17 79 113,80 63 David Kysela 476,30 124 6 95 242,80 Robin Hron nestartoval C2 7 Vladislav Ptašnik 362,30 20 7 78 91,90 K1ž Petra Holková nestartovala C1 11 Pavel Prell 311,60 2 36 50 56,90 19 Milan Johanides 350,90 6 4 86 96,20
Tak jsme si vyrazili do Děčína na první letošní slalomy. Naše výprava se na
poslední chvíli scvrkla
o Petru, která nepřechodila chřipku a o Robina, který si znechucen skutečností, že
jeho loď a pádlo
i nadále leží v˙Budějkách už domluvil jiný program. Vinou informačních šumů
jsme se to dozvěděli
asi půl hodiny před odjezdem. Cesta proběhla bez jakýchkoliv zádrhelů (když
nepočítám to, že v˙
Ústí nad Labem neprojevovalo moje auto vinou bordelu v˙karbci přílišnou ochotu
k˙pohybu) a v˙
naprostém tichu. Necelý týden předtím totiž někdo vyoperoval moje postarší
autorádio zn. Elta z˙
auta stojícího před domem. Přístroj, který absolvoval za posledních šest let
nespočet našich výbojů
za výsledky a sloužil věrně (ač po poruše pouze mono) již ve druhém autě, jej
zjevně neuspokojil a
z˙tohoto důvodu si k˙němu přibral kazety, škrabku a moje jediné dioptrické brýle.
Aby mu ruka
upadla, hovadu jednomu!!! V˙Děčíně jsme se nejprve zastavili na trati v˙Březinách,
kde se naplnily
naše nejčernější představy. Čtrnáct dní teplého a suchého počasí úspěšně
srazily hladinu Ploučnice
pod její každoroční normál. Ještě, že tu nejsem na kajaku! Večer jsme pojedli
v˙Corsu, okolo
jedenácté jsme se rozloučili s˙Jamaica barem a šli chrnět do loděnice. Ráno jsme
se na závodišti
dozvěděli, že pro relativně malý počet přihlášených se oba závody odjedou už
v˙sobotu. Tím padla
i možnost deblu s˙Pavlem Klimuškinem, předběžně dohodnutá den předem puhelinem.
Jednak já si
nehodlal naložit na záda osm jízd jako loni v˙Blovicích a Pavel jako majitel plavidla
rovněž neměl v˙
úmyslu vystavit jej zkoušce pevnosti ve zdejším kamenném moři. Určitě ho ke
změně postoje nevedla
skutečnost, že jsme na tom spolu nikdy neseděli, přičemž já měl sedět vzadu a
ponořovat pádlo do
vody na pravé straně, ač jsem levák (alespoň co se pádlování týče). Trať nás
nezklamala, Lukáš
dokonce připojil ke stávajícím dvěma otvorům v˙kajaku další. Mě se na singlu
vedlo, vyjel jsem si
trojku a v˙druhém závodě jsem už dokonce ani nebyl poslední. Láďa Voves byl na
bedně v
kategorii starších žáků a Petr Gorecký
starších
dorostenců. Starší dorostenec ovšem v˙čase
vyhlašování výsledků spokojeně svačil v˙hospodě,
takže se musel spokojit s˙plastovou medailí,
diplomem a kalendářem, které jsem pro něj
dodatečně vymámil z˙předávacícho výboru.
Přišel tak o nějaké sladkosti, věcnou cenu,
polibek asi třináctileté slečny předávající odměny
a o pohled z˙výšky stupňů vítězů. Dobře mu
tak! V˙půl šesté jsme vyrazili a v˙sedm jsme už
vykládali lodě ve Veltrusích.
Jožka