Už v březnu říkali kluci z Varů, že Hubertus předělali na Špindl. Tak jsme se na to všichni těšili.
Vyjel jsem s Martinem Klierem, mým parťákem na deblu už v pátek. Přibrali jsme Ondru Suchého
a Evžena, všichni členové mého bývalého klubu TJ Kotva Braník. Kralupáci chtěli jet až ráno,
já jsem dal přednost cestě v pátek, protože je to dálka a bývám pak utahaný. Přespali jsme
v penzionu vedle tratě, 180 za noc, nedejte to, když venku leje jako z konve. Kosa pod tenkou
dekou, jsem byl zase línej vyndat z auta spacák. Ráno pošmourno, samozřejmě mám rýmu a do
toho pořád vytrvalé přeháňky. Už jsem na tom byl i líp.Trať opravdu dost změněná, tok řeky
soustředěn více doprostřed koryta pomocí podélných bočních hrází. To si Filip Lepík máknul,
když bagristovi v bagru kráčejícím korytem ukazoval, kde má co vybrat.Kralupáci už jsou tady,
skouknout trať, předjízdu, prvních pár singlířů a jdeme se rozjezdit do zatáčky nad trať. Prší.
Cítím se při rozjíždění slabý a tak už to zůstane celý víkend. Alespoň ty mladí, co je trénuju, by
mohli zajet. A už je tu závod. Z našich startuju poslední, tak nikoho znich pořádně nevidím. Jsou
dost nervózní, snad je to na trati přejde. Po první jízdě dost slabé výsledky, zvláště Pavel Prell,
současná naděje, vyhořel. Druhá jízda nic nemění, vše zůstává zhruba tak, jak bylo rozvrženo
po první jízdě. Výsledky viz výše. Nakonec mám znašich kajakářů nejlepší výsledek, což mě
moc nerozveselilo, při té bídě. Kluci to moc neokecávají, jsou evidentně zklamaní, i to patří ke
sportu. Snad příště. Pomalu balí a odjíždějí. Zůstává jenom Petra, závodí až zítra, stejně jako
my s Martinem na deblu. Stavíme stan. Prší. Jdeme večer na prohlídku Varů, ochutnáváme
z každého pramene. Konečně pohoda, už neprší. Jdeme do hospody a málem to rozjedemééé,
utínám to akorát včas, Petra přece zítra závodí, kdyby nezajela, Jožka by mně zabil.(Ale jinak
jsem v jádru hodný... Jožka) Ráno se na nás skrz díry v mracích směje sluníčko, aby po
desáté vykouklo už doopravdy. Tak jsem si to představoval. Petra jede první jízdu a vypadá
to hezky. První technická pasáž na oleji celkem bez problémů. Peřejnatá část vpořádku, má to
najeté z kanálu ve Veltrusích, Ale co ten spodní úsek na klidné vodě. Míjí přesazy, vrací se do
takových kombinací, které každý zajede a vůbec to tam dole podělává, jak se dá. Rychle
vynadat, probrat chyby a ujasnit, jak to pojede ve druhé jízdě. Vyrážíme na deblu na první
jízdu. Vtipkování se soupeři před startem ale pak jde legrace stranou, jdeme do toho.
Podjíždíme povodu číslo 6 a vracíme se do ní. Dost ztráta, nenecháváme se rozhodit a
snažíme se dál. Výsledek po první jízdě nic moc. To samé co s Petrou, vynadat si, probrat
chyby. Petra jede druhou jízdu. Uj, štouch už na trojce na oleji. Budiž. Ježíšmarjá ta holka
mě snad vůbec neposlouchala, ve spodní pasáži dělá úplně ty samé chyby jako v první jízdě.
No ženská, no. Je bez bodu, ale moc ji k tomu nechybělo.(No nevím, 46 vteřin je dost..Jožka)
Trénovat brány na voleji a zkoušet jezdit celé tratě, aby udržela koncentraci až do konce.
Jedeme s Martinem. Je to mnohem lepší, oproti první jízdě zrychlujeme o 17 vteřin a získáváme
slušné umístění mezi dvojkama. My si ty kvalifikáče snad ještě vyjedem, co ale pak s tím budem
dělat?