39/1999 24.-25.7.1999
Jihočeský pohár, Memoriál Lídy Polesné
USD České Vrbné slalomy VZ B6
Sobota 24.7.1999 slalomy
Umístění Jméno Čas+TB Body Poř.v% Ztráta na 1.
K1m
12 Pavel Prell 234,90 10 309 12 24,70
13 Petr Gorecký 234,90 10 303 13 24,70
23 Martin Najman 251,20 8 243 23 41,00
29 Milan Johanides 261,50 12 207 30 51,30
31 Lukáš Kovárník 264,10 8 195 32 53,90
63 Jindřich Novák 297,80 4 38 64 87,60
67 Robin Hron 302,80 16 34 68 92,60
78 Petr Felix 361,30 10 23 80 151,10
80 Ladislav Voves 370,00 58 21 82 159,80
82 David Kysela 383,00 70 19 84 172,80
K1ž
12 Petra Holková 425,20 118 10 67 179,30
C1
10 Martin Najman 253,70 6 130 23 45,40
36 Milan Johanides 418,90 66 14 82 210,60
Milan Faltus nestartoval
Neděle 25.7.1999 slalomy
Umístění Jméno Čas+TB Body Poř.v% Ztráta na 1.
K1m
7 Pavel Prell 205,70 2 327 8 18,10
14 Martin Najman 213,10 0 285 15 25,50
21 Petr Gorecký 218,60 10 243 23 31,00
29 Lukáš Kovárník 224,20 10 195 31 36,60
31 Milan Johanides 224,80 4 183 33 37,20
58 Petr Felix 252,40 6 41 62 64,80
62 Robin Hron 259,30 14 37 67 71,70
63 Ladislav Voves 259,50 8 36 68 71,90
67 David Kysela 263,90 10 32 72 76,30
86 Jindřich Novák 316,10 60 13 92 128,50
K1ž
9 Petra Holková 291,40 12 27 38 52,60
C1
6 Martin Najman 210,90 4 135 15 17,70
22 Milan Johanides 276,00 4 39 55 82,80
Milan Faltus nestartoval
V pátek jsme si dopoledne dali jen lehkou
techniku, ono se na plném kanále stejně nic jiného nedalo dělat. Odevzdali jsme
čísla, vyrovnali se za pobyt a relaxovali. Potřeboval jsem to jako sůl, po tom týdnu
jsem byl dost převálcovanej. Večer se nejdřív sedělo u hospody (kupodivu) a okolo
půl desáté nás zvuky rozlaďovaných nástrojů táhly za loděnici, kde se konal
tradiční koncert skupiny AKIA. Kuba Pruher se vybavil oproti loňsku bytelně, aby
nedošlo k takovým situacím jako loni, kdy nás přepadla smršť a jen tak tak se
podařilo zabránit odletu přístřešku kapely. Sice jsme potom z mixáku vylili
několik litrů vody, ale údajně funguje dál. V průběhu koncertu jsem přešel na
pohon svařákem a to jsem neměl dělat. Večer i ráno jsem byl sice fyzicky v pohodě,
ale vždycky mám po něm ráno depku.
V sobotu jeli první singlíři a jelikož se startuje od nejhorších, přišel jsem
poměrně brzo na řadu. S vyjímkou několika pomocných kliček to byla zdařilá
jízda. Dojel jsem. Koník první jízdu taky docela zvoral (=byl asi o minutu rychlejší
než já). Petra jela výborně, pak na šlajsně netrefila dvě brány a bez jakéhokoliv
náznaku návratu pokračovala dál. Zatlouct, uškrtit, roztrhat, slepit, oživit,
vyhrabat a tak pořád dokola! Myslím, že to bylo poprvé, co jsem byl opravdu nasraný
a seřval jsem jí. Ve druhé jízdě jsem pro jistou eskymoval hned ve třetí bráně
(=+50 vteřin), jinak to bylo to samé jako v první. Koník zajel dobře a Petra docela
taky. Kajaky probíhaly v podstatě v normě, Lukáš to "hrozně zkurvil" (a
proto byl až za mnou - heč!), jenom Koník nás pobavil. Jel na půjčeném kajaku,
seděl na Paragonu poprvé v životě. Takže když přijel pod šlajsnu, zavěsil se hned
pod bránu, postavil to do svíce a čekal. Jo, to panáček nevěděl, že Paragon je
jediný typ kajaku, který v této situaci nemá snahu sám poskočit vpřed a projet
bránu. A tak čekal vteřinu, dvě a při třetí už mu došlo, že něco nehraje. Tak
zabral, aby se už konečně něco dělo. Samozřejmě už potom nestačil podržet loď
při výjezdu do proudu a zmizel dolů s proudem, aniž trefil následující brány.
Následovala vracečka a pomocné kličky provázené naším škodolibým smíchem.
Největší svině jsou stejně kamarádi! Při pohledu na výsledky jsem zkonstatoval
spokojenost, přes dvěstě bodů by mi mělo stačit k překonání limitu pro 2.VT a
tím pádem splněný předsézónní cíl. Jelikož byla dost slabá účast, i s
delšími intervaly a polední přestávkou bylo vše odjeto už po třetí. Díky tomu
začala pozávodní siesta nezvykle brzo. Lukáš s Káčou, Jindrou a Davidem jeli do
Budějek na nějakou specialitku, ostatní zůstali... no hádejte kde. A tak se sedělo,
kecalo, vtipkovalo. Večer přitáhl Petr se Sumem kytary a spolu s Budějickými
bafuňáři si začali hrát do ouška. Spát jsem šel něco po půlnoci, ostatní
rozvíjeli kulturní program dále.
Ráno, asi v půl sedmé, jsem v polospánku zaregistroval, že David opustil
spacák, spolu s ním opustil stan a o další půlhodinu později bylo široko daleko
slyšet jak ho opouští včerejší konzumace. Naše zdánlivě tvrdě spící ležení
se v tu chvíli rozeznělo hurónským smíchem. Jo, snažit se stačit zkušeným pí...,
to není jen tak. Ale na druhou stranu je třeba říct, že ráno jely kajaky první a
David si trať vysmrkl tak dobře jako nikdy. Ostatní závodníci jeli v normálu,
žádná výchylka či úchylka nebyla, trať byla ostatně dost jednoduchá. Problémy
jsem neměl ani na singlu. Po třetí jsme začali balit tábor a soukat věci do auta.
Pavel odjel už ve dvě, protože ještě vezli Davida na Orlík, Lukáš a Jindra odjeli
o hodinu později. Po čtvrté přišla řada i na nás. V úděsném vedru jsme se
nasoukali do samohybu a vyrazili domů. Moc jsem ho nešetřil a občas jsem i dodržel
rychlostní limit. O tři hodiny později už vykládáme věci ve Veltrusích. Těším
se po více než týdnu na civilizaci s jejími vymožnostmi typu vana či postel. Snad se
do příštího týdne, kdy opět odlétáme do Budějek vzpamatuju.
Jožka