33/1999                                    12.6.1999

Kanoe MATTONI 1999

Řeka Teplá v úseku Březová - Karlovy Vary                sjezdy ČP

Sobota           12.6.1999  sjezdy
 Umístění         Jméno            Čas+TB     Body   Poř.v%  Ztráta na 1.
                                K1m
  42    Petr Gorecký            1421,50          56    40     235,62
  47    Pavel Prell             1433,58          36    44     247,70
  67    Lukáš Kovárník          1493,28          22    63     307,40
  89    David Kysela            1566,83           4    84     380,95
  93    Petr Felix              1589,11           2    88     403,23
        Martin Najman           nestartoval
        Jindřich Novák          nestartoval
                                C2
        Robin Hron Ondřej Fohl  nestartovali

zúčastnění: Fohlík, David, Kovi, Piškot, Felix, Já

doprava: Škoda "Klotylda" 120 s vlekem Modrý Ďábel

    Kanoe Mattoni měla letos dost dobrou reklamu nejen v médiích, ale doporučení od účastníků
loňskýho ročníku taky zapracovalo a navíc jako jedinej z těch mladších jsem už teplou ve Varech
jel a líbilo se mi to, tak jsem taky přemlouval ostatní, abysme tam vyrazili. Jídlo zadáč, chlast zadáč,
losování kajaků zadáč, triko účastníka zadáč atd. bylo aspoň pro mě dost velkym lákadlem, tak
jsme vyjeli směr západ.

    Přihlášenejch nás bylo trochu víc, ale Jindra musel pracovat (fuj nemám rád to slovo) a Kajmič
byla na několikadení exkurzi v Plžni (pochopitelně v pivovaru), tak jsme chtěli vyrazit 5 kajakářů
a Robin s Fohlíkem na našem super sjezdovým deblu. Ale. Na poslední chvíli se rozhodlo, že auto
je jen jedno a lidí 7, že Fohlík by možná mohl vzít auto, ale nebyl v pátek večír k zastižení a do
sobotního rána se doma neobjevil a tak Robin zůstal v Kralupech, že to jeho deblovej parťák =
Fohlík vysalámoval. Tak jsme jeli v pěti. Felix přišel pozdě, což v jeho případě ani jinak nejde
(kurva ale už mě fakt sere). Cesta byla veselá a dobrá nálada z našeho auta doslova řvala na
všechny strany. Všichni jsme byli uvolnění, protože přecejenom nějaký sjezdy máme někde.
Jedem tam pro prdel a né pro umístění.

    Jeli jsme rovnou do Gejzírparku na poradu a eskymáckou kvalifikaci. Pro slalomky nám
bohužel nezbylo místo, tak jsme si pučili kajak od Sedlyho (ještě jednou dík). První jsem šel já
a bylo to dost slabý. Neumim padat rychle do vody. Pak šel Felix, dost rychlý. Fohlíka ani Davida
jsem neviděl. Pak jsme jeli rovnou na start do Březový. Tam jsme odpojili vlek, sundali lodě
  a jeli se kouknout na tobogán (zatáčka
jak se to tam naklání, říkaj tomu tak tůristi, k
Tobogánu na Kamenici to má dost daleko) a
k Thermalu na válce. Čuměli jsme jak sviňa
když jsme viděli to zázemí pro diváky a diváky
samotný. Bylo jich tam jak much a to přece
jen na vodě nebejvá zvykem. Parkovali jsme
na rezervé pro nějakej hotel či co, a ten pán v
tom Espaceu byl fakt tvrdej a důležitej když
říkal něco o odtahovce.

    Zpátky na startu jsme se převlíkli a na vodu. Fohlík sháněl telefomobilicky Robina, ale ten už
byl někde v Budějicích. Tak nám aspoň svezl auto do cíle. Debla jsme nechali u startu netušíc, že ho
vidíme naposled. No, odstartoval jsem, jel jsem, předjel jsem asi tři kluky, ve varech jsem řval na
ňejakýho ciklistu, že je Pantani a čuměl jsem po babách na březích a že jich tam nebylo málo. V
cílový rovince jsem to rozpral a předjel jsem kluka, co jsem ho celou cestu dojížděl. Pak jsem vylez,
vyfasoval triko a hurá do města na exhibici Hnildy,Hlaváče a Kučery. V kapse flaška ferneta co
zbyla od včerejší svatby Piškotový ségry a jde se. Když jsme přišli, bylo už po fotbálku a viděl jsem
akurát Vrbu, jak jde do šaten. No nic. Skoukli jsme exhibiční slalom. Sice ke slalomu to mělo
daleko, šest branek na stojatý vodě, to znamená křeč 80%, technika 5%, zábava 15%, ale budiž.
K účelu zviditelnění vodního slalomu veřejnosti to bylo dobrý. I když napadlo mě, aby si pak ty lidi
nemysleli, že takhle vypadá každý závod ve vodním slalomu. Na výsledkách jsme zjistili umístění ze
sjezdu (docela jsem se překvapil) a že Felix se kvalifikoval do semifinále v eskymácích ze 16 místa.
Dost dobrý. Po slalomu jsme koukli na semifinále, kde Felix bohužel vypad, ale holt kajakáři se
nečapou (v semifinále jen tři a všichni vypadli). Každopádně Felix je bomber a překvapil myslím
nejen mě. Škoda jen že nepocákal ty lidi okolo.

    Po eskymácích jsem šel s Fohlíkem skouknout město a ochutnat prameny. Zdálo se mi, že takový
dvě docela dobrý baby nás furt pronásledovali, ale bohužel jsme jim nějak zmizeli. cha cha. Cestou
jsme dali zmrzlinu kopeček za 2,50. To už jsem dlouho neviděl a kort ve Varech. Potkali jsme Raye
Korantenga, poslali do prdele Csákovou (ó jak jsme drsný) a šli k autu. Kluci už na nás čekali a Kovi
nás šel hledat a jak už to tak bejvá, minuli jsme se. Ale co, tak jsme mu Felixovym mobilem zavolali
a hotovo. Jeli jsme nahoru, že si to eště jednou volně sjedem. Nahoře jsme ale objevili prázdný místo
po deblu. Pak že se kurva mezi vodákama nekrade. Fakt mě to sere a chtěl bych toho čůráka co to
vzal nakopat do prdele a rozbít držku a všude mezi vodákama bych rozhlásil, že to ukrad von. Jestli
vo tom něco víte, přečtěte si P.S.. Tentokrát řídil David a Fohlík si vzal jeho kajak. Vary už v tuhle
dobu byli mrtvý, tak jsme to sjeli a navázali a jeli na zadáč párty do Gejzírparku.

    Po nějaký době jsme se dočkali píva. Ale obrovská fronta byla na dlouho, tak jsme se tam tak
nějak střídali. Kovi pro jistotu mobilem zavolal do fronty Felixovy (asi 30m), aby se ho zeptal jak
daleko je. Zavolali jsme pár vzkazů Láďovi Ptášnikovy do schránky. Mobila měla sice manželka,
ale to my nemohli tušit. Pívo se přineslo, boj u stolů s jídlem taky začal a myslím, že jsme docela
urvali dobrý jídlo. Totální socky. K věnečku jsem přikusoval šunku, jen abych mohl brát další.
Pak se to uklidnilo a už se jen paběrkovalo, sem tam i něco dobrýho. Pivo bylo hnusný, Fohlík
mě nasral a začalo se stmívat. Po exhibičním zápase ve vodním pólu vodáci proti pólářům přišla
na řadu místní kapela Bahno a šli sme pařit. Pívo udělalo svý a ani mi nevadilo že to není nic moc.
Z jejich produkce se mi stejně nejvíc líbila úvodní The Wall od Pink Floyd. Byli problémy s kázní,
s technikou, s žízní muzikantů, ale bylo to tak nějak v pohodě. Nikdo nedělal problémy. Pivo bylo
fakt hnusný, ale zadáč. Poprvý v životě jsem udělal následující. Vzal jsem nový pivo, upil a se slovy
"fuj to je humáč" jsem s PLNÝM kelímkem třísknul vo zem. Bylo mi to úplně jedno (bylo to zadar-
mo!!!). No, hned potom jsem si šel poslušně pro nový, přecejenom, je zadarmo. Pak už jsme šli
spát.

    Ráno jsme se tak nějak zbalili a v šesti lidech jeli domů. Cestou jsme ještě za Slaným roztláčeli
nejakou bábu v Tráboši, načež Prélík s Kovim ujeli a nechali nás jet asi kilák držet se jen tak na
vleku. To je asi tak všechno. Každopádně příští rok jedem zase.

    P.S.: Kdybyste viděli nekdo někde zelenýho sjezdovýho debla, dejte nám nějak vědět prosím.
Typ nevíme jakej to byl, ale dost starej, takovej symetrickej, byli v ňom dvě pádla, špricdeky a
nějaký gumcuky. Pro nás to byl jedinej sjezdovej debl. Bylo na něm spoustu samolepek, mimo
jiné Budvar, Juniorský mistrovství světa 1996 Lipno a spoustu dalších. Prostě to byla taková
štoudev pro prdel kerou jsme posamolepkovali aby vypadala trochu zajímavě. Kdybyste cokoliv
věděli, viděli někoho jak na tom jel, nebo se kolem toho motal, dejte nám prosím vás vědět.
Mockrát vám děkuju.

Nomatic Gore